Technologie existuje. Chybí jednotný přístup.
Turistická sezona každoročně připomíná jeden praktický problém. Zatímco v některých evropských zemích dnes zaplatíte kartou nebo telefonem téměř kdekoliv, jinde je stále potřeba myslet na hotovost.
Na Slovensku se situace letos významně změnila. Od 1. května musí obchodníci zákazníkům nabídnout možnost digitální platby jako plnohodnotnou alternativu k hotovosti. Neznamená to však povinnost pořizovat platební terminál. Jednou z cest jsou právě QR platby pro okamžité převody.
Slovensko se tím zařadilo po bok zemí, jako jsou Nizozemsko, Estonsko nebo státy Skandinávie, kde jsou bezhotovostní platby dlouhodobě standardem a hotovost se používá stále méně.
V České republice se přitom technologie nijak zásadně neliší. QR platby podporují banky již řadu let a potřebná infrastruktura existuje. Přesto se jejich využití nerozšířilo v takové míře, jak by bylo možné očekávat.
„Díváme se na zajímavý paradox. Zákazníci očekávají stejné platební zvyklosti napříč Evropou, realita je ale odlišná. Technologie existují, problém dnes neleží v jejich dostupnosti, ale především v chybějící standardizaci a pomalejší adopci,“ říká Boris Zovčák, spoluzakladatel BIQ Group.
Ekonomické argumenty přitom hovoří poměrně jednoznačně. Podle odhadů se obchodník, který přijímá pouze hotovost, může připravit až o pětinu zákazníků. Zároveň Evropská centrální banka uvádí, že počet bezhotovostních plateb v eurozóně vzrostl v první polovině roku 2025 meziročně o 7,7 %, což potvrzuje pokračující růst digitálních plateb napříč Evropou.
QR platby dávají smysl daleko za hranicemi maloobchodu
QR platby bývají nejčastěji spojovány s restauracemi nebo kavárnami. Ve skutečnosti ale nacházejí využití v mnohem širším spektru oborů.
Velký potenciál mají například v logistice. Kurýři, kteří každý den vybírají stovky dobírek, nemusí převážet vysoké částky v hotovosti ani řešit rozměňování peněz nebo večerní vyúčtování. Platba proběhne okamžitě a prostředky jsou ihned připsány na účet.
Významné přínosy přináší také maloobchodu. Menší obchodníci mohou díky QR platbám snížit transakční náklady, protože poplatky bývají výrazně nižší než u klasických karetních terminálů. Pro některé provozovny mohou úspory představovat desítky tisíc korun ročně.
Praktické využití nabízí i veřejný sektor. Městské úřady, sportovní zařízení, kulturní instituce nebo knihovny mohou pomocí QR plateb zjednodušit výběr poplatků, zrychlit odbavení návštěvníků a současně získat přesnější přehled o jednotlivých transakcích.
Výhodou QR plateb je také jednoduchost jejich zavedení. Ve většině případů není nutné pořizovat nový hardware ani měnit stávající pokladní systém. Obchodník potřebuje pouze internetové připojení a zařízení schopné zobrazit QR kód, zatímco zákazník využívá mobilní bankovní aplikaci, kterou běžně používá.
Shrnutí: Budoucnost plateb nebude určovat technologie, ale ochota je využívat
Diskuse o digitalizaci plateb už dávno není otázkou technologií. Potřebná infrastruktura existuje, banky ji podporují a zákazníci jsou na digitální placení zvyklí. Skutečnou výzvou se stává sjednocení pravidel, standardů a širší adopce napříč trhem.
Zkušenost Slovenska ukazuje, že i jednoduchá legislativní změna může významně urychlit rozvoj moderních platebních metod a současně ponechat podnikatelům svobodu zvolit si způsob jejich realizace.
QR platby přitom nepředstavují jen další možnost placení. Mohou být cestou ke snížení nákladů, jednoduššímu provozu i lepšímu zákaznickému komfortu. A právě proto stojí za úvahu, zda by podobný přístup neměl postupně vzniknout i v České republice nebo ideálně jako jednotný standard napříč celou Evropskou unií.
